Medicinman dělá svíčičky

Jako už několik let předtím, i tentokráte jsem se rozhodl pro vánoční šetření své peněženky tím, že příbuzným zrobím domácí osvěcovadla, čili svíčky. Po několika kombinacích a experimentech vyrábím svíčky voskofelové, které jsou poměrně unikátním hybridem a zatím jsem nezaslechl o nikom jiném, kdo by je dělal (kdyby se někdo takový našel, ať se ozve a porovnáme svoje zkušenosti). Rozhodl jsem se také se podělit o svoji recepturu, ať si může každý vyzkoušet uvařit osvěcovaldo podomácku. Dokonce mám i obrázky :) Pro zobrazení obrázku v celé velikosti na něj klikněte.

Nejprve potřeby: nutně potřebný je jak svíčkový gel tak vosk (je možné použít i vosk odkrájený ze svíčky, ale je to šílený opruz a vosk při tuhnutí dělá vločky). Obojí je k dostání v uměleckých potřebách, vosk doporučuji koupit "granulovaný" který původně vůbec není určený k odlévání svíček, ale funguje tak perfektně. Dále barvivo do svíček, ten malý pytlík, který se dostane koupit dokonale postačí na mnoho let, jelikož barví lidově řečeno jak sviň. Dále jsou zapotřebí nějaké knoty. Je možné použít jak normální knot, tak už knoty předpřipravené určené přímo pro gelové svíčky, které doporučuji, jelikož manipulace s nimi je mnohem jednodušší a protože normální knot se mnohem více hodí na jiné druhy svíček. Dále potřebujete skleničky, které vydrží nějakou teplotu, tentokráte vás nasměruji do všem známého obchodu IKEA, kde jsou k dostání silnostěnné skleničky pro tento účel perfektní.
Dále potřebujete nějaké pomůcky: starý nůž, kterého vám nebude líto (na řezání gelu nebo vosku), zavařovací sklenice na rozpouštění, hrnec na vodní lázeň, starou utěrku (taktéž do vodní lázně), ostré nůžky (na stříhání knotů, upozorňuji že je nutné mít je ostré) a doporučuji pořídit si taktéž dlátko, které vám ohromně usnadní život.

Na obrázku nahoře vidíte potřeby pro svíčkaření. Většinu asi poznáte i z mého předchozího popisu, kromě toho dřevěného tentononcu, což je ono zmiňované dlátko a skleničky, která obsahuje vonný olejík (volitelný doplněk).

Nyní k postupu: jak vosk tak gel natrhejte (v případě gelu) nebo nastrouhejte/nasypte (vosk, když ho máte ve formě svíce/granulí, ve strouhání je neocenitelné dlátko) do zavařovacích sklenic. Je dobré udržet si co nejmenší velikost jednotlivých kousků, ať se rychleji rozpustí.

Na obrázku nahoře vidíte zleva: naškrabaný vosk, natrhaný gel a granulovaný vosk.

Dále přistoupíme k barvení. Barvit doporučuji opradu s mírou, jelikož barviva jsou opravdu velmi silná. Když naškrábete pár vloček, bude to stačit. Opět je neocenitelným pomocníkem dlátko.

Na obrázku vidíte jednak detail dlátka, jednak mé zručné ručky a jednak kostičku barviva. Opravdu je velmi silné, může zbarvit vosk či gel až skoro do černa.

Dále je nutné si připravit vodní lázeň. Použijte nějaký starý hrnec dost velký na dvě až tři zavařovací sklenice (nebo kolik právě používáte) a na jeho dno položte poskládanou starou utěrku, je totiž důležité aby se sklenice nedotýkaly dna. Pak hrnec napusťte vodou, zhruba tak do třetiny až poloviny výšky nejnižší sklenice, ovšem počítejte s tím, že sklenice budou mít tendence vyplavávat, takže méně je někdy více. Následuje ilustrace jak by takový hrnec měl vypadat:


Nyní, když se nám substance rozpouštějí si připravíme skleničky. Knot postavíme do skleničky a zajistíme ho dvojicí špejlí (ideální jsou špejle rozdělené na třetiny), které spojíme dohromady nějakou papírovou lepící páskou, pro snadnou manipulaci. Toto uspořádání vám ušetří mnoho nervů při odlévání a zajistí knot v jeho poloze. Následuje obrázek připravené skleničky.


Když se nám vše uspokojivě rozpustí (vosk se rozpustí mnohem rychleji než gel a je mnohem řidší), tak můžeme začít s litím. Je nutné postupovat opatrně, protože sklenice jsou docela horké, ale také rychle, aby nám substance -zejména gel- neztuhly při lití. Sklenici držte co nejvíce u dna, abyste dosáhli vyší přesnosti, lijte přesně a stále, ale hlavně nepřelijte :) Lijeme nejprve vosk a potom gel, který je hustší a podle poměru vytváří zajímavé obrazce (vosk obklopí gel a někdy v něm nechá různá okénka). Nemám obrázek lití přímo voskogelové svíce, ale princip je pořád stejný, na následujícím obrázku vidíte lití vosku.


Po nalití necháme svíčky tuhnout, ale pozor! Nesmíte je nechat v chladu, jinak se ve vosku utvoří nepěkné deformace a krystalky. Svíčky nechte pomaličku tuhnout při pokojové teplotě, jakmile zatuhne vosk je možné je přestěhovat a nechat dotuhnout. Když svíčky ztuhnout, nůžkami zkrátímeknoty na přijatelnou hodnotu. Následují dva obrázky svíček těsně po slití, první je čirý vosk s modrým gelem, druhé dvě červený vosk s tímtéž gelem.

Pít či nepít?

Řeším doslova Hamletovské dilema. Pokud si nedám aspoň dvě kafe denně, tak jsem nepoužitelný a usímnám. Pokud si dám kafe, tak to odsere můj žaludek... Co vyhraje? Prevence žaludečních obtíží, nebo touha po bdělosti?

Hýždě olověné, mysl otevřená

Toto jsou velmi důležité vlastnosti stdenta medicíny, přičemž se dokáží vzájemně nahrazovat. Hned uvidíte jak.
Začneme olověnými hýžděmi. Neoddělitelnou součástí jakéhokoliv studia je učení. Medicíny tím spíše, je tím ba i proslulá, díky filmu s Básníkem, a to vcelku oprávěně. Student medicíny vskutku stráví v pozici vsedě velmi mnoho času (neboli zadkohodin, jak říká doc. Š.). Jsou mezi námi sice i tací, kteří své mysli obohacují za chůze, což je ale nepraktické hned z několika důvodů: buď, když je malý prostor stane se chůze velmi záhy stereotypní a hrozí, že mysl bude od učení odvedena k vymýšlení způsobů, jak si kratinkou cestu obzvláštnit. Když je prostor velký, hrozí dvě věci - zabloudění, nebo -což je pravděpodobnější- extrémní zátěž kloubů DK (a to zejména kolen a kloubu hlezenního)vedoucí k pozdější artritidě. Nehledě na to, že některé učebnice prostě nebyly kounstruovány s ohledem na učení za chůze (příkladem budiž anatomie prof. Čiháka), se kterými hrozí vamožení svalů a šlach na horní končetině (na druhou stranu je to také dobrý způsob, jak ušetřit za posilovnu). Pak je tu ona známější část, která povznáší svou mysl pěkně uvelebená svým m. gluteus maximus přímo na oblíbené sedací podložce. Vzhledem k objemu určitých mysl povznášejících okruhů pak v této pozici tráví poměrně hodně času. Proto, kdo nemá vskutku kvalitní polštářek (i když i ten časem selže) si musí vyvinout jiný způsob, jak si -dámy prominou- neošoupat prdel.
Tato vlasnost, jež je mimořádně důležitá, se dá do jisté míry nahradit vlastností druhou, to jest myslí otevřenou. Kdo je hlava otevřená (ideálně jinak než přímou trepanací lebky)tak nasává poznání rychleji a radostněji než jiní a tak může do jisté míry redukovat čas strávený vsedě u stolku (po ruce s kafem a energeťákem). Ba jsou i jisté obory, kde je nutné svou ctěnou schránu mozkovou otevříti, neb je v nich více než jen prachobyčejný dril a 'šrocení' (příklady budiž jazyky nebo třeba tolik neoblíbená biofyzika, kde je nutné umět vyhledat si souvislosti).
Tyto vlastnosti se mohou do jisté míry navzájem zastoupit, tedy, má-li student bryskní myšlení a otevřenou hlavu, nemusí strávit tolik času v sedě a naopak, má-li student trochu temno, dá se to nahradit delším časem stráveným vsedě (ovšem, jen do jisté míry).
Ovšem, nejdůležitější na závěr - tyto vlastnosti nejsou plně nahraditelné, vskutku je nutné využít obě :)

Založeno!

Ano, tak je to tu. Věc, na kterou nikdo nečekal. Věc, kterou nikdo ani neočekával. Můj blog. Je tu od toho, abych si mohl upouštět mentální přetlak vytvořený studiem (který je nemalý). Bude zde uveřejněn mimořádně cynický obsah s velmi subjektivním zabarvením. Byli jste varováni.